Důstojník zůstal stát jako přikovaný, jako by se před ním náhle rozpadl neviditelný řád, na kterém fungovala celá základna. Jeho hlas, ještě před okamžikem pevný a nekompromisní, nyní ztrácel jistotu.
— Odveďte ty psy! — pokusil se znovu převzít kontrolu. Ale jeho rozkaz zněl spíš jako naléhavá prosba, ve které byla slyšet nejistota.
[...]
